Závislost

Ahoj Lumírku, chci se zeptat, byla jsem závislá na alkoholu, teď 6 let abstinuju, ale meditací jsem se dostala do stavu, kdy jsem viděla nebe i peklo. Nebe zvítězilo a já byla vlastně vesmírem a ta Krása té nekonečnosti to byla nádhera. V tu chvíli jsem věděla že můžu vlastně vše a náruč je mi otevřená. Ale doma je to jiné. Velký barák, hodně práce okolo, deptání ze strany tchána, který neoddělil pupeční šňůru s manželem a je toho na mě moc a přitom vím. Poradíš prosím?

---

Drahá, dříve, než se dostanu k jádru své odpovědi, je třeba udělat si JASNO. Neznámý mnich praví: „Celý svět je fetiš.“, čímž chce jinými slovy říct, že každá z bytostí bez rozdílu na „něčem jede“, je na „něčem závislá“, a těch závislostí je mnooooho, jsou to mentální pochody a s tím spojené činnosti, a bytostem pro samý „zvyk“ na ně uniká, že to všechno jsou programy, které vůbec podstupovat nemusí.

Systém, to je „neexistující entita“, kterou společnost vyznává jako svého „boha“, tyto ZÁVISLOSTI rozděluje na „zdravé“ a „ne-zdravé“. Ty „zdravé“ jsou dle „boha“ životu prospěšné závislosti, o těch hovoří pěkně, propaguje je, a podporuje. Ty „ne-zdravé“ závislosti jsou podle „boha“ proti „životu“ a proti „zdraví“, systém je potlačuje. No jo, ale systému nezáleží na jedinci, systému například vůbec nezáleží na tom, jestli je bytost, která je „zástupcem“ tzv. „zdravých závislostí“ dobrým člověkem, nebo agresorem s nezpracovanou ZÁVISLOSTÍ na Nenávisti, ZÁVISLOSTÍ na TOUZE po MOCI, ZÁVISLOSTÍ na strachu z budoucnosti, pro kterou si ujíždí na fetu buzerace ostatních bytostí, které třeba vůbec agresivní nejsou, i když jsou z pohledu systému třeba „feťáci“. Systém se ani nezajímá o to, zda ti „feťáci“ nejsou „feťáky“ náhodou proto, že je pro ně prostě náročné čelit agresorům ZÁVISLÝM na TOUZE po MOCI. Někdo jde na „ryby“, jiný se uvolní „jinak“, někdo rád „vdolky“, jiný „holky“, jiný „obojí“.

A teď k tvé otázce. Nyní je ti jasné, že se o tebe nikdo nezajímá. To je realita. Všem okolo tebe je ve skutečnosti jedno, na čem si právě ujíždíš, jestli je to chlast, cigára, fet, nebo pletení ponožek. A přiznej si, že tebe to také nezajímá, tebe taky zajímá ten tvůj fetiš. Prostě každý má sám co dělat s tím, na čem si ujíždí on, a je jedno, jestli je to třeba „povyšování“ se nad tebe jen proto, že „názorově spadáš“ do skupiny „pohoršených a zavržení hodných“. Pokus se porozumět své samotě. Pokus se porozumět samotě chytrolína, který si ujíždí na tom, že se nad tebe „povyšuje“. Absurdní, že? To je Soucit. Podívej, ty ve skutečnosti nejsi závislá, ty si tou hrou na závislost pouze kompenzuješ Samotu. Ty děláš, že „máš problém“, aby se o tebe někdo staral, abys nebyla sama – prosíš tak o trochu pozornosti. Já vím, že „lékaři“ budou namítat… ale ti lékaři namítají proto, protože jim „vyhovuje pacient“, bez kterého by nemohli „záviset na své roli lékaře“ – víš jak se na ní nadřeli? Víš jak je rodiče drtili, a vydírali, že pokud nedostudují, zavrhnou je? Atd., atd., atd… Měj s nimi soucit, a spatři, že každý si přeje „někoho zachraňovat“… a každý si přeje „být zachraňován“… a to vše jen pro ne-Ochoty Přijmout Samotu.

Nyní, když tomu rozumíš, můžeš mít Soucit se sebou, můžeš svou Samotu Přijmout, můžeš mít Soucit se Všemi, kteří Zneužívají sebe i ostatní proto, že Samotu Přijmout odmítají… Můžeš pro ně tak jako já i plakat… Nyní můžeš jít do HLOUBKY svého TRAUMATU, k jeho KOŘENU, můžeš zjistit, proč si na tu závislost na „meditaci“, nebo „abstinenci“ nebo „alkoholismu“ hraješ, proč to děláš. Komu nechceš odpustit, že se ti v minulosti „nechtěl věnovat tak, jak sis to představovala“? Koho tak „stále držíš ve své vlastní křeči pod krkem“? A na koho „to“, co „tomu onomu nechceš odpustit“, deleguješ nyní?

Pokud neinvestuješ svou Ochotu a neprohlédneš, že jsi to ty, kdo sám na sebe vymyslel tuhle KRUTOU HRU, kdo sám sobě takto dobrovolně ubližuje… jen proto, že si něco kompenzuješ… pokud to do hloubky neOčistíš, budeš si hrát na závisláka a na sebe upozorňovat: „hele, zase v tom lítám, věnujte se mi“, nebo na abstinenta: „hele jak jsem dobrá, pochvalte mě, už šest let nepiju“, a bude ti unikat, že si prostě jen „přeješ rodiče“, tedy nechceš jim uznat, že mohli být jen takoví, jací být mohli, že to lépe než mohli, prostě nedokázali. Uznej je prosím tak jako Uznej sebe… Uznej je jako Křehké a Zranitelné bytosti, a Zajímej se o ně, a ne pořád „co jenom ty“… a „já já já“… prosím tě pro tebe, i pro ně… podívej se na jejich bolesti, a traumata, a to, jak bylo jednáno s nimi. A podívej se také na bolest těch, kteří jednali s nimi tak, jak nejlépe mohli, protože kdyby mohli lépe, mohli by, ale oni nemohli. Pokud to dokážeš, a já Důvěřuji tomu, že ty to Dokážeš, budeš JEDNOU PROVŽDY UZDRAVENA, a to ze všech představ „závislostí“. Lidé, kterým jsem to vysvětlil dokázali odložit alkohol, drogy, i antidepresiva pouze díky tomu, že obdrželi DHARMU, to je Učení Buddhy, tedy co je možné pro ně, je možné i pro tebe…

Nemusíš „meditovat“, abys ŽILA NEBE, meditaci sis našla namísto chlastu, je to stejná hra na závislost. DRAHÝ KRISTUS praví: „Kdybyste znali rozdíl mezi „já chci“ a „oběť“, věděli byste VŠE.“ Mistr tím říká, že máš převzít odpovědnost za to, že v situaci, v jaké se právě nacházíš, sis ve skutečnosti být přeješ,jen za to nepřebíráš svou odpovědnost – jen to ČISTÉ uznání přináší OHROMNOU ÚLEVU: „PŘESNĚ toto jsem si PŘÁLA.“ Najednou je jedno, jestli jsi v „pekle“ nebo v „nebi“, ty jsi nyní „nad tím vším, ať se zrovna děje co se zrovna děje“ a to jen proto, že rozumíš tomu, že jsi s tím vším souhlasila předem, že ses zrodila do této inkarnace proto, abys prošla přesně právě tím, čím právě procházíš, včetně toho, že k tobě právě hovořím, abys posbírala své zkušenosti, aby ses stále DOKOLA učila objevovat to jediné, o co tu kráčí, a to je: „Jak si víc už neubližovat?“…

Není žádné „doma“ a „v meditaci“, stále je to tvá vlastní subjektivita, a ty neustále Rozhoduješ co v ní chceš, a co ne. Tedy pokud je „barák velký“, prodej ho. Pokud manžel „nesouhlasí“ a nehledá s tebou řešení, rozveď se a buď skromná „méně je více“, což je SKUTEČNÉ BOHATSTVÍ, protože kdo to žije, je SVOBODNÝ a vždycky mu přebývá… Pokud říkáš, že tě tchán deptá s tím, že „nežiješ jeho sen“, nech ho žít jeho sen a začni žít svůj vlastní. Není to on, kdo tě deptá, jsi to ty, kdo sebe svou vlastní rolí oběti deptá, přitom pro sebe máš „jen“ udělat to, o čem víš, že pro sebe udělat máš – je to ta nejsnadnější věc na světě, a současně ta nejnáročnější – SVOBODA. Pokud tchán řídí manžela a manžel chce být „řízen“, nech ho, a s láskou, bez zášti v SRDCI jako Msty proto, že „nežije jak si ty přeješ“ ho opusť a řekni mu: „Miluji tě, proto tě musím opustit…“ Proč? Protože pokud nemiluješ sebe natolik, že budeš SVOBODNÁ, stejně ho nemiluješ… jen se držíte pro pocit „pseudojistoty“, oba to víte, a za to, že to víte, a nic s tím neděláte, se nenávidíte. Tak proč se vzájemně neomilostnit?

Není toho na tebe moc, ty si jen přeješ, aby bylo něco jinak, podle tebe, a protože to tak není, deptáš samu sebe, a ne že „to něco deptá tebe“. Opět KRISTUS: „Definuj co chceš, a to USKUTEČNI, a nebudeš oběť, která uniká do představ „závislostí“, nebo „meditací““ – čímž neříkám, že taková Vipassana (meditace, kterou Učil sám GAUTAMA BUDDHA) dle G.N. Goenky je „špatně“, říkám jen, že vše, z čeho si učiníš únik, ti neprospívá, ať je to samo o sobě „sebeušlechtilejší“.

Tak vidíš… ničeho není „tak moc“, jak se ZDÁ… Pamatuj, nikdo z nás nic nemá, a nikdy nic nezíská… ať se ten SEN jeví jak chce, je nemožné ho podržet… tedy se do něj SPOLEČNĚ UVOLNĚME…

Ať Jsou Všechny Bytosti Šťastné!!!

S Láskou a Úctou…

Lumír Láska 💜 Buddha Maitreya